Náhlá – idiopatická – ztráta sluchu
Obvykle bývá jednostranná – náhle vzniklá porucha sluchu, často s ušním šelestem a výrazným zhoršením sluchu.
Typicky obvykle z plného zdraví pacient najednou zjistí že na jedno ucho neslyší (při telefonování například).
Naštěstí se obvykle stav pozvolna spontánně zlepšuje. V malém procentu případů je ale porucha oboustranná a zcela zničující.
Výskyt se popisuje s frekvencí 5-20 případů na 100.000 obyvatel. Popisuje se nepatrně vyšší výskyt v mužské části populace. Vyskytuje se ve všech věkových skupinách, ale u dětí je vzácnější.
Existuje několik teorií o původu této poruchy:
- Virová infekce
- Porucha cévního zásobení
- Ruptura blanitého labybyrintu
- Imunologické příčiny (autoimunní)
Podle toho taky vypadá léčba – podávají se látky ovlivňující průtok krve tkání (vasodilatační léky – rozšiřují cévy), léky s vlivem na reologické vlastnosti krve (snižují viskozitu krve), protizánětlivé léky – v první řadě kortikosteroidy, antivirové přípravky, diuretika (léky na močení).
Prognóza:
- udává se že zhruba u 45-65% postižených dochází ke spontánnímu pozvolnému zlepšování sluchu – částečnému anebo i úplnému.
Účinky léčby je obtížné hodnotit, výsledky jsou často rozporuplné a obtížně hodnotitelné.
Je nutné vyloučit tumor mostomozečkového koutu (CT. NMR).